Vystudovala obor sociální práce a první neziskovou organizaci založila, když jí bylo dvacet dva let. Byl to tehdy spíš takový punk, spontánní nápad, kdy si s kamarádkou ve tři ráno na baru tahaly sirku, kdo bude ředitelka. „Fungovaly jsme osm let, pak jsme se sice lidsky rozešly, ale i tak to pro mě byla velká škola. Zároveň to bylo náročné a tehdy jsem také vyhořela. Dva roky trvalo, než jsem se dala znovu dohromady,“ říká Simona Bagarová, která teď učí firmy pomáhat smysluplně a neziskovky myslet byznysově.